Fenrirův příběh
Když se Ódin dozvěděl z proroctví a ze svého souboje s obrem, že potomstvo Lokiho a Angrbody způsobí bohům potíže, nechal si vlka, jeho bratra Jörmungandra i sestru Hel přinést. Jörmungandra poslal do mořských hlubin a Hel uvrhl do podsvětí, Fenrira však předal k vychování Ásům. Jen bůh Týr se nebál rostoucího vlka krmit.
Bohové se však zalekli rostoucí síly obrovského vlka a proroctví, jež tvrdilo, že Fenrir přivodí jejich zkázu; nechali jej proto spoutat. Dvakrát vlk se spoutáním souhlasil a dvakrát se také bez potíží dokázal z pout osvobodit. Poté však nechal Ódin u trpaslíků ukovat řetěz zvaný Gleipnir. Ten sice vypadal jako pouhá hedvábná stužka, tvořilo jej však šest zázračných přísad: zvuk kočičí chůze, ženský vous, kořen hory, medvědí cit, rybí dech a ptačí slina. Skínir, Freyův posel, následně řetěz přinesl do Ásgardu.Na ostrově zvaném Lyngvi (Porostlý vřesem) v jezeře Ámsvartnir (Červeno-černý) řekli bohové Fenrirovi, ať zpřetrhá i tento řetěz. Vlk si však povšiml jemnosti a lehkosti Gleipniru a vycítil léčku. Prohlásil proto, že řetěz vyzkouší, pouze pokud během uvazování řetězu vloží dobrovolně jeden z bohů svou ruku do jeho tlamy; ta bude zárukou Fenrirova propuštění i v případě, že řetěz přemoci nedokáže. Jediný bůh ochotný toto riziko přijmout byl Týr. Fenrir začal řetěz napínat, čím víc se ale snažil, tím pevněji ho Gleipnir stahoval. Když jej bohové odmítli osvobodit, ukousl Týrovi ruku v zápěstí; té části paže se poté začalo říkat vlčí kloub.